Vrstvení oblečení je efektivní způsob, jak udržet teplo v chladném počasí a zároveň snadno regulovat tělesnou teplotu. Abyste se netřepali zimou, ale ani se moc nepotili. Můžete snadno přidávat nebo ubírat vrstvy podle toho, zda je Vám teplo nebo zima.
Ideální je funkční oblečení, které si s výkyvy teplot dokáže poradit. Je důležité pamatovat na to, že oblečení jako takové nás nezahřeje, ale plní izolační funkci - tz., že teplo, které naše tělo vydává, toto oblečení dokáže zadržet a tím člověka zahřát. Jedním aspektem, který dokáže ovlivnit teplotu našeho těla, je vítr - díky kterému budeme okolní teplotu vnímat mnohem nižší, než ve skutečnosti je. Proto by oblečení mělo být větru vzdorné. A v neposlední řadě musí oblečení dobře odvádět vlhkost, být prodyšné a rychleschnoucí. Vlhkost teplo odvádí mnohem rychleji než vítr, např. pokud se zpotíme, nebo budeme mít mokré oblečení, bude nám zima mnohem dříve.
Funkční oblečení se dělí na vrstvy. Jsou vyráběné z různých materiálů a mají různé míry izolace. Každá z vrstev má svou specifickou a důležitou roli, navzájem se doplňují. Vrstvení je závislé nejen na klimatických podmínkách, ale také na Vašich požadavcích a potřebách, a aktivitě.
Jak tedy správně vrstvit?
1. spodní vrstva (která je přímo na holém těle) - odvádí pot a vlhkost od těla. Je to základní a klíčová vrstva, která zajišťuje sucho a tepelný komfort.
Je důležité, aby tato první vrstva dobře odváděla pot. Není vhodné, aby tato vrstva nenasávala žádný pot, protože pak bude tělo mokré a nezahřeje se. Tato vrstva musí být schopna uschnout velmi rychle. Ideální je funkční prádlo/tričko např. z polyesteru, nylonu, polpropylenu, polyamidu, bambusu, apod. A asi nejčastěji se setkáte s merino vlnou, která nestudí ani když je vlhká, je hypoalergenní, odolává zápachu a je vhodná na cestování, ale i delší túry či lezení). Bavlna se pro funkční vrstvení nedoporučuje, protože do sebe nasaje vlhkost, zůstane mokrá a studí. I když je na omak příjemná a i prodyšná, brzy se nasákne a pomalu schne.
2. vrstva - izolační, zateplovací - tato vrstva zadržuje tělesné teplo, ale zároveň je důležitá i vysoká prodyšnost, aby také odváděla pot, vlhkost z první vrstvy dál od těla, do dalších vrstev. Pokud tedy nenavážete na první vrstvu kvalitní 2. vrstvou, pak ani ta první nebude mít takový účinek.
Podle počasí - platí, že čím je chladněji, tím silnější střední vrstva. Možné jsou i dvě tenčí vrstvy. Druhá vrstva je nejčastěji ve formě mikiny. Skvělou volbou je např. fleecová mikina. Fleece je lehký, skladný, rychle schne. Je to 100% polyester - výplňová nebo vlasová pletenina, která je silně počesaná minimálně po jedné straně a vytváří tak příjemný hřejivý pocit na kůži. Má vynikající termoregulační vlastnosti. Je prodyšný, lehký, měkký, má velmi dobrou výdrž, přirozenou elasticitu a vodoodpudivost/minimální nasákavost. I když se namočí, na omak je hřejivý a téměř suchý, rychle schne. Další výhodou fleecu je jeho hypoalergennost. Pro sport a oudoorové aktivity (jako např. treky, lezení, apod.) je vhodnější technický fleece.
3. vrstva - ochranná - jde o svrchní vrstvu, která chrání před vnějšími vlivy počasí . Tato vrstva už je vystavena venkovním podmínkám. Tz., že by měla být schopná ochránit před deštěm, větrem, případně mrazem. A zároveň, aby byla prodyšná - jakmile by byla neprodyšná, spodní vrstvy nebudou fungovat tak, jak mají.
Zde už přichází na řadu bunda, např. Softshellová, která díky své univerzálnosti patří do základní výbavy. Softshell je prodyšný a vlhkost odvádí na povrch, chrání před větrem a je částečně nepromokavý (zvládne mrholení, mírný déšť). Setkat se můžete s 2 variantami softshellu - membránový (najdete v mé nabídce) a nemembránový. Membránový softshell je 3-vrstvý, skládá se z vrchního materiálu, membrány a podšívky. Své využití najde především od podzimu do jara, i v zimě, a to nejen na túrách, ale i ve městě.
Nemembránový softshell je složen jen z vrchního materiálu a podšívky (ta se nemusí vyskytovat). Je znatelně prodyšnější, ale nenabízí takovou ochranu před větrem a deštěm - i když do jisté míry je schopen tělo ochránit, ale nedá se na to zcela spoléhat díky chybějící membráně. Proto u nemembránového softshellu, v závislosti na počasí, je vhodné doplnit ještě nepromokavou bundou (např. ultralight bundou). Bunda z nemembránového softshellu se díky své prodyšnosti hodí zejména na jaro nebo v létě do hor, chladných večerů/rán.
Důležitým parametrem je i voděodolnost - Vodní sloupec je hodnota, která udává, jak moc je bunda vhodná do silného deště. Hodnoty se pohybují v rozmezí 2 000 až 20 000 mm. Pro mírné přeháňky a občasný déšť je vhodný sloupec do 5 000 mm, do 10 000mm je bunda takový univerzál - je vhodná do každodenních podmínek, i silnějšího deště. Do 15 000 mm bunda přečká i dlouhotrvající a vydatné deště. Nad 15 000 mm je pak bunda kvalitnější především ve výdrži a nepropustnosti. Čím vyšší vodní sloupec, tím je většinou menší prodyšnost. Paropropustnost - prodyšnost je neméně důležitá. Existují ale i výjimky např. Gore-tex, který s větším vodním sloupcem na prodyšnosti neztrácí. U většiny softshellových bund jsou slabinou švy, které se nepodlepují a díky tomu nemůžeme softshell považovat za 100% nepromokavý jako např. pláštěnku. (Více informací najdete v samostatném článku, zde)
Neméně důležitá je i péče o oblečení, aby neztratilo své funkce a sloužilo Vám, jak má.
Vždy si přečtěte cedulku na daném oblečení. Na ní je uvedené, z jakého materiálu oblečení je a jak ho vyprat, aby neztratilo na funkčnosti. Pokud tuto informaci nenajdete, nebo si nejste jisti, pak univerzální údržba je praní na co nejnižší teplotu a ždímání na co nejmenší otáčky (nebo bez ždímání). Do pračky nikdy nepřidávejte aviváž a toto oblečení by se raději nemělo ani sušit v sušičce.
Softshell
Materiál je špíně odolný, není nutné ho po každém použití prát. Znečištěné oblečení lze otřít vlhkým hadříkem. Samozřejmě ho ale můžete prát, jakkoli často bude nutné. Praní softshellu je vhodné a žádoucí, protože membrána neodvádí jen pot, ale s ním i sůl a tuky. Ty často zůstanou v membráně usazené a pokud by se oblečení nepralo, membrána by se zanesla a přestala by plnit svou funkci. Nejlépe zvolte šetrnější prací program pro syntetiku, s větším množstvím vody, na 30°C, a vhodným, speciálním pracím gelem/prostředkem pro funkční a outdoorové či membránové oblečení. Pokud možno, perte samostatně pouze softshellové oblečení, nepřidávejte k němu jiné. Před vložením do pračky vyprázdněte kapsy, zapněte všechny zipy (i ty suché) a otočte naruby. Nikdy nepoužívejte aviváž (nezachovaly by se funkční vlastnosti) a stejně tak nepoužívejte bělidla a změkčovače, nečistěte chemicky. Neždímejte v pračce ani ručně - může se poškodit membrána a narušit její funkčnost. Nesušte v sušičce. Po vyprání věc pověste na ramínko, nechte okapat nad vanou a nechte přirozeně uschnout na vzduchu. Toto oblečení nikdy nedávejte nad radiátor a nesušte ani na přímém slunci, nepoužívejte fény. Nežehlete (pokud máte zmačkané softshellové oblečení, nejprve ho vyperte a po vyndání z pračky protřepte - tím pomačkání zmizí)
Impregnace
Čas od času je třeba softshellové oblečení naimpregnovat. Povrchová, voděodolná DWR úprava (Durrable water repelent) se postupně smývá a ztrácí (jak praním, tak i deštěm) a je nutné ji obnovit. Většinou funkčnost DWR úpravy vydrží cca 10 praní, ale záleží také na tom, v jakých podmínkách a jak často oblečení nosíte. Když vysledujete, že bunda či kalhoty již neplní svoji funkci - pokud voda na látce přestává tvořit kapky a začíná se vsakovat a na softshellovém oblečení zůstávají tmavé fleky/materiál tmavne, je čas na obnovení ochranné vrstvy impregnací. Používejte jen takovou, která je vhodná na tento materiál - seženete ji ve spreji nebo v tekuté formě, také jsou v balení 2v1 spolu s práškem. Osvědčenější je impregnace sprejem - u impregnace do pračky se může naimpregnovat i spodní, fleecová vrstva a tím se oblečení stane neprodyšným. Vždy impregnujte jen suché a čisté oblečení - v opačném případě naimpregnujete také špínu, kterou pak odstraníte jen velmi těžko.
Také skladování je velmi důležité.
Softshellové oblečení ukládejte do skříně/šatníku vždy suché. Raději na studeném místě než horku, vyhněte se půdám, kde by přes léto mohly být vysoké teploty, které technickým materiálům nesvědčí. Důležitý je také přístup vzduchu. Ideální je pověsit toto oblečení na ramínko, aby mohlo "volně dýchat". Při dlouhodobém uschování použijte obal na oblečení - např. meshový prodyšný, nebo plátěný povlak, ne igelitový.
Fleece
Fleecové oblečení/věci lze prát v pračce na 30°C (někdy dokonce i 40°C), v šetrném pracím prostředku, odstřeďování volte nižší otáčky nebo nemusíte odstřeďovat vůbec (fleece velmi rychle schne). U oblečení před praním vyprázdněte kapsy a zapněte všechny zipy, perte naruby. Nepoužívejte aviváž, bělidla, nečistěte chemicky a nesušte v bubnové sušičce. Není nutné žehlit - fleece se téměř nemačká. Žehlení fleecu si velmi dobře rozmyslete, mohli byste ho velmi snadno popálit. Pokud byste fleecovou věc opravdu chtěli žehlit, žehlete naruby na nízkou teplotu (max. 100°C) a použijte bavlněnou látku coby chránič. Obecně se ale žehlení (či sušení v sušičce) nedoporučuje, protože vysoké teploty mohou fleece poškodit.
A jak je to s vrstevním u dětí?
Stejné jako u dospělých, každé dítě je jiné - některé dítě snese méně vrstev, jiné potřebuje více. Teplotní rozsahy jsou pouze orientační - záleží na vrstvení, osobní vnímavosti chladu/tepla, větru, vhlkosti,... a také na aktivitě dítěte - jestli je v pohybu nebo např. leží v kočárku,.. Softshell sám o sobě moc nezahřeje, ale perfektně udrží teplo, které si dítě samo vytvoří. Zvládne i lehký déšť (u delšího, silnějšího deště je lepší použít pláštěnku/deštník). Softshell není vhodný do třeskuté zimy a horkých dnů.
Jarní softshell - funkčně blízký šusťáku, ale je pevnější, odolnější a teplejší díky více vrstvám
Lepší větruvzdornost a voděodolnost než běžné šusťáky bez membrány
Ideální na jaro a podzim (kdy už je na zimní softshell moc teplo) i v létě např. na horách nebo při proměnlivém počasí - skvělá pojistka do přírody.
bez podvlečení při teplotách kolem 10-15°C
s tenkým podvlečením kolem 5-10°C
se silnějším podvlečením kolem 5°C
Bundy: 10-15°C, když fouká, poprchává, ideální na jaro, teplý podzim, chladné léto.
Zimní softshell - díky dotykové - fleecové vrstvě je na omak vždy hřejivý
Nejčastější využití je na podzim a na jaře (orientačně 0-15°C), často i v zimě
Zimní softshell není určen do extrémních mrazů - je nutné počítat s tím, že není zimní péřovka.
Ideální na procházky, výlety (i zimní)
bez podvlečení kolem 10°C
s tenkým podvlečením kolem 5°C
se silnějším podvlečením kolem 0°C do lehkého mrazu (cca -5°C, možná i trochu více, pokud je podvlečení hodně teplé, např. merino kamaše, apod.)
Bundy: podle podvlečení od 5 - cca 18°C, když prší a fouká do 20°C. Ve sněhu s dobrým podvlečením (merino triko, teplý pletený merino svetr) lze nosit až do nuly i lehčích mrazů (v mrazech už je lepší zimní bunda).
Použití obou těchto typů softshellu se často překrývá. Např. při 10°C můžete dát dítěti zimní softshellové kalhoty na holé nohy, nebo jarní softshellové kalhoty přes legíny/punčochy. Ve větším chladu vrstvěte i pod zimní softshell.
Tip: Pokud kupujete jen jeden kus, zvolte spíše zimní softshell. Když to rozpočet dovolí, pořiďte oba typy softshellu - skvěle se doplňují
Zimní softshell s beránkem - nejteplejší varianta, která je vhodná při teplotě kolem 0°C, i do mrazů (cca -5°C (-10°C) až +5°C)
Je ideální na procházky, sáně nebo lehké venkovní aktivity. Na aktivní sporty může být příliš hřejivý a málo prodyšný.
bez podvlečení při teplotách kolem 5-8°C
s tenkým podvlečením kolem 5°C
se silnějším podvlečením kolem 0 až -5, -10°C
Pamatujte také na pocitovou teplotu a návyku dítěte. Pokud venku fouká (silný) vítr, nezáleží tolik na tom, kolik °C ukazuje teploměr. Raději dítko přioblékněte
Jako tenké podvlečení můžete použít - i bavlněné legíny či tepláky, punčocháče, pod bundu tenčí mikinu či triko s dlouhým rukávem.
Silnější podvlečení - zateplené legíny, merino, kamaše, termoprádlo, či teplejší funkční materiály. Pod bundu pak tenké/silnější mikiny, pletený svetr, triko s dlouhým rukávem, nátělník,...